
Jeden včelař se kterým jsme vedl v práci diskuse viděl jako hlavní nevýhodu tehdejší kosntrukce úlů to že včelám utíká vzduch z uličky. Ze v přírodě mají uličku nahoře přilepenou a snadno si uregulují klima.
To bylo v době stropniček - latiček, filců, polštářů atd. O igelitu, to je tak 20 let stará novota- to i já považoval za blbost, než jsem to vyzkoušel.

Takže moje první N měly mezeru dole a nahoře to bylo těsný. A mezera minimální, neboť to se tenkrát tak nerecklovalo v řasopisech jako téma. Takže spíče na včelu, než na dvě. Vyděšení ze zimy.
Takže když jsem dostal do ruky prvního Langa, tak jsem věděl, že je to jedno, naopak spíše výhodné, protože:
- - se to stejně zanese propolisem a bude to časem výš
- neodkládám nástavky na zem, ale na něco, třeba nástavky napříč - o45°
- Pořídil jsem si plechové střešní šablony s trojúhelníkovými přechody - mám je dodnes všude na všechno - střecha provizorní, odkládání N /ale stejně čelní stranou dolů/ kde je výhoda že na studeném kovu se nedrží včely a jako náběh, atd.
- Hlavně nemačkám včely víkem a deskou z PS atd včely, rámková krmítka atd bez problému
je kam dát případně mřížku - Kolomý mi tehdy dodal kovovou která zapadla do vybrání¨
Dnešní plastová nebo svařovaná se tam jen vloží, má pod sebou místo
- A včely se mi mačkají vzdycky když se nečistí rámky od vosku a propolisu