Volná stavba 2/3L

[varroosis]

Tak jsem letos provedl experiment ve velkém rozsahu, tedy na 15ti včelstvech jsem s ohledem na špatné předpovědi rozšiřoval jen převěšováním. Oplácal jsem "s citem" plodiště stavebními rámky a rozšiřoval "s citem" jen směrem dolů. Chci si ověřit, zda platí má úvaha o tom, že když oplácám plodiště mezistěnami, včely se tím sevřou do tohoto malého prostoru. Mezistěna je stěna, která je odděluje od zásob a pylu, která je sevře, když je chladno. Dolů nechtějí, protože je chladno. Teď tu sněží a úly jsou nadupané. Taková konstalace je dovede k rojové náladě. Začátkem května budou letecké dny, u těch co nerozšiřovali jistě, u těch, co rozšiřovali mezistěnami, jak jsem popsal, taky. Jsem zvědav na sebe. Myslím si, že pokud je po stranách plodiště jen volný prostor na jeden rámek, včely ho vyplní a nijak je to do šířky neomezuje, zůstanou v kontaktu s krajními rámky. Pokud staví, mají to pod kontrolou. Pokud ale staví mezistěnu jen z jedné strany, nemají to pod kontrolou, poletí.
Chci si dokázat, že prázdná mezera na jeden rámek je lepší, než mezera s rámkem s mezistěnou, tedy že volná stavba je výhodnější.

[Jan]

Takovýto experiment přesně z důvodů neochoty včel vystavovat mezistěny praktikuji už dost dlouho.
Negativum je , že se špatně vyřezává trubčina, je různě po rámcích.

[Alternative 052]

Tu bych respektoval vůli včel. Ano, může to být problém, není možno je furt rozebírat a prohledávat. Ale dá se to spojit s dalšími zásahy. Mám to podobně na přirozené stavbě. Při jarním testování napadení trubčiny (a jejím tudíž vyřezání) neberu vše, spíš mám vytipované určité rámky. To je ale velice individuální. Je zajímavé, jak si to včelky "gazdujú po svojom" ...
Jiří

[varroosis]

Také je v trubčině neomezuji. Když jsem měl málo souší do snůšky, dal jsem do medníku trubčinu, už jí měly dost a úplně ji ignorovaly a parádně zanesly medem.

[KaJi]

Pavle já to nepochopil. Jaká jevýsledná konfigurace a jaká výška rámků?

[varroosis]

Tady se Karle hovoří jen a jen o 2/3 Lang. Považuji tuto míru pro volnou stavbu jako ideální. Šoupu do nich holé rámky bez jakýchkoliv úprav. Ty folklorní tance okolo drátkování, výroby mezistěn, vytavování vosku, zatavování mezistěn neprovozuji.
Středem je plodové těleso a dávám mu volnost do stavebních rámků po jedné, u silných po obou stranách, dolů podstavuji středem souše a po stranách zebruji. Nikdy nemohu dát dva stavební rámky vedle sebe, to je pak včelí tvořivost. Úl musí být ve vodováze. To by člověk neřek, jak přesně svisle staví. U mezistěny to mají nalajnovaný, to je jediná jejich výhoda.
Ještě dodám, tak postupuji poprvé. Když jsou rozjeté, tak spíše zebruji.

[KaJi]

AHa, pro oči nevidím. Já četl jen příspěvky.
Dva stavební mi většinou procházejí, když to tak mrsknu, já u oddělků nedávám nic starého, takže to buď řeším mezistěnou a nebo tam dám přepážku, ale často to riskuji, když vím, že nebudu míst čas.
Ale je to na vyšší míře, možná funguje drátkování že je vede, nebo ta svislá špejle to dělí na dva polorámky, nevím.
Ale to je o jiné výšce, na 2/3 jedu plast.

[Jan]

Ještě k tomu mému příspěvku , ač seznámen s nadpisem, používám 2x2/3L ,
což vypadá tak nějak takhle :


tenhle jsem ted vzal z hromady na vytaveni (možná udělám malou "reportáž" ze "stavby", parní tavičky).

Může to vypadat i takhle

ale spíš tam je i ta trubčina, takže na boj s broukem trubčinou, nebo výroba homogenátu nejde, nebo je komplikovaná.

[Alternative 052]

Také je v trubčině neomezuji. Když jsem měl málo souší do snůšky, dal jsem do medníku trubčinu, už jí měly dost a úplně ji ignorovaly a parádně zanesly medem.

S tím jsem si v DS, Pavle, párkrát trochu naběhl. Při nárazové snůšce zalily plodiště a matička neposedná si vylezla až do nejhořejšího nástavku a zakladla tu trubčinu v medníku do mrtě ...
No, žádný problém, buď jsem to pak strčil do polštáře pod plodiště, nebo nechal vylíhnout a pak už se to neopakovalo a včelky vzaly i trubčí buňky jako buňky zásobní. Protože v medníku neužívám mezerníky a dávám o rámek méně, dokonce buňky nastavily a rámky pak byly fakt nabouchané ...
U přirozené stavby je problém dělat včelkám binec v určení stavby. Stavějí jak buňky pro plod (dělničí a trubčí), tak buňky na zásoby, které jsou něco mezi. Není pak dobré jim do toho vstupovat. Píše o tom už D. P. L. L. Langstroth.
To bylo zajímavé: vnímal jsem to tak nějak od přírody, všiml jsem si toho, ale ve chvíli, kdy jsme pracovali na českém překladu Langstrotha a narazili na to, vše se krásně pospojilo. Je pořád spousta lidí, kteří se věnují přirozené stavbě, ale tohle si neuvědomují.
Jiří

[KaJi]

Když jsem si kdysi vsiml, že v tom maji holky systém, tak jsem začal znacit podelnou čárkou od křížku _ symbol, že je tam svislá vzpera - směr k ockocesnu. Abych jim to nepřehazel. Tedy v dobách kdy, jsem.jeste přesouval dílo z ulu ulu.
Tomu se dnes programové vyhýbam, i když ne stoprocentně dodržují.
Taktezprohazovani rámků, cíl je pouze posouvat, jako by se posunovaly.
A přesun jen do prdelku.