Vašku, já to chápu jako první krok. Ministrův štáb nabídl možnost rozhovoru, dost dlouho se jednalo o tom, jaké to bude, jaká pravidla, jaké rámce ...
No a pak se tam šlo a nějak to probíhalo. Já za sebe si tohle těžko dovedu představit a modelovat si sebe, jak bych se tam zachoval, i když doma bych si dovedl jasně vymezit svou pozici. Od klávesnice je to ale jiné než v reálu.
Co by se mu mohlo psát? Inu: první krok učiněn, je to jisté a písemně fixované stanovisko. A teď bych si představil třeba 500 dopisů čtenářů časopisu v tomto stylu: Pane ministře, v časopise ... jsem si přečetl vaše stanovisko k ... Rád bych znal, dotázal se, prosil o vysvětlení ... etc.
Jasně, v našem zasmrádlém rybníčku plném kapříků, kteří si nechtějí dělat problémy a v posledku všechny, kteří kladou nepříjemné otázky, považují za tozvraceče, ztroskotance a samozvance, je to asi fantasmagorie. Ale třeba Karel má už jisté zkušenosti s komunikací a panem Jurečkou přes FB. Já jej také tam oslovil, ale bez reakce. Nicméně on je z těch ministrů, kteří na tuto rovinu komunikace přistoupili. Tak proč to nezkusit? Ony ty volby ...
Ostatně: i panu ministrovi chodí MV na soukromou adresu, takže je dost možné, že si ho občas i přečte. Takže i tu by se dala vést jistá debata ...
Samozřejmě: nedělám si iluze o tom, ja funguje tamní stroj a kdo tam vlastně rozhoduje a na čí pokyny ... Kdo na koho co ví a kdo na koho nějak může tlačit ...
Jiří