Sdělení SZPI k mému dotazu
Váš dotaz jsem konzultovala se specializovaným pracovníkem SZPI. Níže předávám vyjádření.
Máte pravdu, označení „včelí med“ je opravdu v rozporu s předpisy. Pokud je v názvu potraviny uvedeno včelí med, označením VČELÍ dochází k porušení ustanovení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1169/2011, neboť informace o potravinách nesmějí být zavádějící, zejména vyvoláním dojmu, že dotčená potravina má zvláštní charakteristiky, pokud všechny podobné potraviny mají ve skutečnosti stejné charakteristiky, zejména výslovným zdůrazňováním přítomnosti nebo nepřítomnosti určitých složek nebo živin. Med uváděný na trh může pocházet pouze od včel – viz § 7 písm. a) vyhlášky 76/2003 Sb. – definuje:
medem se rozumí potravina přírodního sacharidového charakteru, složená převážně z glukózy, fruktózy, organických kyselin, enzymů a pevných částic zachycených při sběru sladkých šťáv květů rostlin (nektar), výměšků hmyzu na povrchu rostlin (medovice), nebo na živých částech rostlin včelami (Apis mellifera), které sbírají, přetvářejí, kombinují se svými specifickými látkami, uskladňují a nechávají dehydratovat a zrát v plástech.
V tabulce u naší tiskové zprávy, kterou zmiňujete, jsou jen výsledky rozborů z laboratoře. Označování, které nesouviselo s laboratorními analýzami, se hodnotilo zvlášť. Jeden med označený jako „včelí med“ je skutečně v tabulce mezi vyhovujícími, ale jen proto, že všechny analýzy v laboratoři byly vyhovující a jednalo se o jakostní med a jediný nedostatek byl, že je uvedeno na obale včelí. Označování medu slovem včelí se bude řešit komplexně a na obecné úrovni ve spolupráci se Státní veterinární správou ČR.
Botanický původ medu se hodnotí v laboratoři za pomoci pylové analýzy. Interpretaci výsledků dělá laboratoř. Vyhodnocení se váže na vyhlášku č. 76/2003 Sb. a nařízení (EU) č.1169/2011. Dle § 9 odst. 1, písm. c) vyhlášky 76/2003 Sb. může být označení medu, s výjimkou filtrovaného medu a pekařského medu (průmyslového medu), doplněno druhem rostlin, z nichž pochází, pokud výrobek pochází zcela nebo převážně z uvedeného druhu a má odpovídající organoleptické, fyzikálněchemické a mikroskopické charakteristiky. Dle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č.1169/2011 nesmí být informace uvedené na potravině zavádějící, pokud jde o charakteristiku potraviny, zejména co do její povahy a vlastností. Toto se týká i botanického původu medu uvedeného na obale.
Laboratoř pylovou analýzou, která ale zahrnuje i jiné znaky, např. vodivost, senzorické aj. vlastnosti, posoudí, zda organoleptické, fyzikálněchemické a mikroskopické charakteristiky odpovídají uvedenému zdroji a zda med skutečně pochází zcela nebo převážně z uvedeného zdroje.
Určení botanického původu medu je založeno na relativní četnosti výskytu pylu nektarodárných rostlin. Pylová zrna se dostávají do medu z každé rostliny v různém poměru k jednotce objemu nektaru. Souvisí to s mnoha okolnostmi, zejména s pylodárností každé rostliny. Např. řepka, komonice nebo maliník jsou silně pylodárné rostliny, kdy do 1g medu se dostane 7800 až 9600 pylových zrn. U medů z tohoto typu rostlin jsou pak pylová zrna přítomna ve velkém množství. Oproti tomu akát je málo pylodárná rostlina. Má prašníky umístěny pod nektariem, a tak pyl padá spíše vně květu a ne do nektaru. Do 1g medu se tak dostane pouze 50 - 75 pylových zrn. Pyly těchto rostlin jsou v medu přítomny v menším množství. V praxi to znamená, že v řepkovém medu je větší podíl pylu z řepky, než je v akátovém medu pylu z akátu. U akátového medu jsou tak přítomny i pyly z jiných rostlin, než je akát, protože tyto jiné rostliny jsou oproti akátu více pylodárné.
Při vyhodnocení a interpretaci výsledků se musí také zohlednit, zda zjištěné pyly pochází z rostlin větrosnubných, kde se na opylení podílí vítr nebo z rostlin, které k opylení potřebují hmyz. Kromě toho je potřeba počítat s některými anomáliemi, jako jsou např. dvoudomé rostliny, kde samičí rostliny neprodukují pyl vůbec nebo rostliny, u kterých se nektar vylučuje i mimo květ, např. na řapíku, okraji listu a jinde. Při určování botanického původu pylu se určují frekvence pylů (dominantní, sekundární, doprovodné a ojedinělé). Předtím, než se určení frekvence provede, musí se vyloučit pyly rostlin, které nejsou nektarodárné a pyly větrosnubných rostlin, neboť se tyto pyly sice v medu vyskytují, často ve velkém množství, ale nektar těchto rostlin v medu nemůže být, protože jej rostlina neprodukuje nebo produkuje v malém množství. Neznalost všech těchto souvislostí může vést k nesprávné interpretaci a zkreslení výsledků pylové analýzy.
Při interpretaci výsledků se musí počítat také s možností druhotného znečištění medu, kdy se zohledňuje obohacení pylu pylem uvnitř úlu, obohacení během procesu těžby medu a obohacení z kontaminace medu.
Interpretace výsledků rozborů na botanický původ je tak poměrně složitá, odborná a komplexní problematika. Provádí ji přímo laboratoř, která provádí dostatečné množství analýz v této oblasti má v této oblasti vyškolený a vysoce odborný personál, disponuje velkým množstvím odborné literatury a databází pylových spekter.
SZPI pro pylové analýzy využívá externí zahraniční laboratoř Intertek, jejíž metody jsou řádně akreditované a jež má pověření provádět rozbory pro úřední kontrolu medů v souladu s nařízením (ES) č. 882/2004 o úřední kontrole.
Podrobné informace z laboratorních rozborů nezveřejňujeme. Pokud byste přesto měl zájem o nějaký konkrétní kontrolní případ, máte možnost využít podání žádosti o informaci v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím – postup:
http://www.szpi.gov.cz/clanek/zakon-c-1 ... macim.aspx
České právní předpisy jsou dostupné ve Sbírce zákonů nebo na portálu veřejné správy
www.portal.gov.cz. Znění evropských předpisů najdete např. na této adrese:
http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs (aktuální znění je uvedeno jako "nejnovější konsolidované znění" ve výsledcích vyhledávání).
SZPI neprovádí schvalování etiket. Neprovádí ani autoritativní výklad právních předpisů. V rámci ČR je oprávněným subjektem k takové činnosti soud a v rámci EU pak Soudní dvůr EU.
Děkuji za pochopení