www.vcely.org - Fórum včelařů - Včelařské fórum

Ještě k těm rusům a jejich metodám léčení atd. - dle mýho to nejni jenom v tom, že by jako měli málo peněz, aby si pořídili nějakej ten profi přípravek (i když asi to bude bude mít značnej podíl). Velkou roli tam ještě hraje to, že je to kraj, kde se na lidkym konání podepisuje jak asijskej symbolismus, tak severskej mysticismus a to všechno je zapouzdřený ve věčně a těžce zkoušený kontemplativní široký ruský duši. Mě je tenhle přístup nanejvejš sympatickej, páč vono se to navenek leckdy může chápat i jako nadřazení esthetismu nad rácio - i když v mym případě se za timhle přístupem leckdy skrejvá prachsprostá lenost...

to neni o nedostatku financí , to je o "kutilství" , což dělají samozřejmě i na západě .

No - právě proto naši předkové po kollárovsku pravívali, že "Slovan všude bratry má" ...
http://www.starepohledy.cz/index.php?ac ... &id=145086
Je třeba zajímavé, jak se u nás ztratilo povědomí o řadě léčivých účinků produktů včelí píle, zatímco na východ či jihovýchod od Košic ta tradice zůstala. A vidím, jak těžké je to zase vracet zpět, přestože to tu bylo ...
Brtnictví se jezdíme učit do Ruska, přirozený chov včel na Lüneburgská vřesoviště ke starým dědečkům košničářům (https://cs.wikipedia.org/wiki/L%C3%BCne ... %A1t%C4%9B ) nebo do Nizozemí ... A přitom to tu všechno bylo vlastně ještě ndávno. Stačí si přečíst Janiše ...
Ale dnes vnímáme Warré či japončíky jako exotiku ...
Jiří

No kutilství určitě, ale podle mě na západě začíná kutilství u toho jak dostat nějakou známou a vyzkoušenou účinnou látku do včel - zatimco kutilství na východě začíná tim, že se taková látka začne vůbec hledat - viz. ten křen.

jirko všeličo tu v naších zemiach bolo...
Minule som čítal prvý ročník včelárskeho časopisu v Rakúsko-Uhorsku vydávanom v slovenčine a tam písal chlapík z Bánoviec, že chová včely v amerických úľoch Langstroth a to bolo v roku 1893...

To je zajímavé! Přiznám se, že teď nevím, kdy přesně se k nám ty "Amerikány" dostaly, ale Lorenzo langstroth si nechal patentovat své rozbírací úly s rámky r. 1853, zároveň téhož roku vydal Včelu a úl (Bee and Beehive). A do 90. let 19 stol. vyšly tuším 4 další vydání této knihy, které se dostaly velmi rychle do Evropy. Text se za autorova života hodně vyvíjel. Je pravda, že tehdejší původní verze ještě nebyla tou, kterou známe dnes jako Langstrothy, to se vyvíjelo postupně, vlastně až po Langstrothově smrti, když se toho ujali otec a syn Dadantovi. Takže je otázka, co byly ty "Amerikány" tehdy.
Už Josef Antonín Janiš (1789) měl rozbírací úly, ovšem ještě bez rámků. Jsou dochovány v muzeu na zámku Kačina. Měl jednak jaksi nástavkové kláty, ale pak i prkenné bedýnky stojáky, které nastavoval a z nichž dělal "kunstovný roje", tedy vlastně oddělky. A měl taky nástavkový ležany ...
Neměl rámky, nahoru dával kříž z větviček, jako se to dělá dnes u přirozeného díla (třeba v japončíkách), nástavky odřezával strunou a plásty na bocích nožem "košničákem". Byl schopen s takovými úly i kočovat ... Ale hlavně: uměl se úžasně na včely dívat a spoustu toho, co dnes pyšně nazáváme jako moderní, on už popsal ...
Jiří

Jirko presne k podobnému názoru ako píšeš o Janišovi, som dospel po preštudovaní celého ročníka toho časopisu pre včelárov z roku 1893. Rady tam uvádzané prakticky skoro všetky sú dnes považované za "objav", píšu tam nielen nielen o Langstrothovom úli (presne tak ho nazývajú nie amerikán, a majiteľovi z mesta Bánovce vytýkajú že on má špatnú výšku rámika ... ) ale píšu o podsúvaní pridávaného (nízkeho!) medníka pod ten ktorý včely nad plodiskom zaplnili, píšu o použití lisovaných aj odlievaných medzisten, o tom že matku treba po dvoch rokoch vymeniť , ako sa vyhýbať úhynu v zime, o príčinách chorôb (skackajúce včely a tak, samozrejme klieštika nespomínajú ) ale prosto už vtedy vedeli o včelách viac ako dnes včelárske "rýchlokvašky"...

Tak jsem si včera konečně trochu zavčelařil, až mě bolela záda. Takovým tím příjemný způsobem, kdy se člověk těší do pelechu. Jenže doma ještě čekal med v konvi a umyté sklenice, . . .

Pár postřehů.
Viděl jsem jedno včelstvo co to nedalo a i když vím, že do května se nemá tipovat tak tam bych tipnul že to dá. Nejsem si jist, zda nejde o oběť mravencům, co mám na stanovisti.

Ale spíš ne, než jo, nelezly ještě ani do sousedních, teprve se probouzejí. To co mě překvapilo byly velké rozlohy pylu co stihly natahat i plodu - a bác. Nevydržely.
Ale jinak na tom stanovišti další dvě s otazníkem, ale hodně pěkných. Na to jak se lidi ptaj na oddělky - asi to není nejhorší. .-)
Ale zásoby mnohde na limitu.
Dával jsem těsto s laktobacily, a všude to tipuji na těch 14 dní zásob nejmíň, budu muset hlídat.
Jak to bylo v tom odkazu, až se člověk divil, kolik dokáží proplodovat.
Jinde jsem zase podhazoval medníky z loňska.

Dvě veteránky +10let života půjdou na chov-rpzdělení do plemnáčů, pěkně vyzimovaly, pár dalších asi nechám na rojení.

Ale co mě vyděsilo bylo to že když jsme se kochal v NN z plastu, tak jsme rozpůlil i pár larev mezi rámky.
Tak jsem se pro klid v duši podíval a klid byl pryč.
A to bylo stanoviště kde jsem pro klid v duši foukal aerosol dvakrát.

Pak mě něco napadlo, když jsme na dalším stanovišti o otm přemýšlel. Možná ten problém co mám s NN je v tomto. Člověk si neuvědomí, že v plastových od Žáka tam mají včely pěkně útulno, je to dvojitá stěna, úl + hofmani. Možná to i brání přístupu aerrosolu.
Takže téma na přemýšlení. Asi budu muset zmenšit komín - zimoval jsem je v 6NN a asi navíc pokap šťavelkou do uliček. A něco v podletí. Asi mě to konečně donutí vyzkoušet něco nového. Thymovar atd.

Letos je chci používat-rozdělovat do NN miniplemenáčů, takže o nic nejde.
2 mini 2/3 6r 3nn vyzimovaly pěkně, bude radost to dál dělit, a tam kde sjme to přeložil do 10r a obložil přepážkou a za ní krmítka taky pěkně jedou.

KaJi píše: ↑10 dub 2017 08:38 Ale spíš ne, než jo, nelezly ještě ani do sousedních, teprve se probouzejí. To co mě překvapilo byly velké rozlohy pylu co stihly natahat i plodu - a bác. Nevydržely.
Ale jinak na tom stanovišti další dvě s otazníkem, ale hodně pěkných. Na to jak se lidi ptaj na oddělky - asi to není nejhorší. .-)

Joo, kdyby rady byl býval padesátka tom, ten by ti zcela určitě řekl, cos udělal špatně...

Karle, to těsto jsis míchal, anebo to bylo něco komerčního?

Byly to laktobacily od Soni Dubné.
S mravenci včelařím dlouho.
U nás je o nich naučná stezka a tak vím, že i na pohled stejní nejsou stejní. Doma jsem měl mravence co včelstva likvidovali, co mám včely jinde, tak kam postavím úly, tak tam je za nějaký čas kupa. První mě vyděsila, ale oni jsou u včel jen nyní, jakmile je nabídka jinde tak zmizí, a narozdíl od domova jsem neviděl agresívní chování. Až na jednu vyjímku - to usoudili, že ta paleta s úly je ideální pro brabeniště - moudřejší ustoupí, tak tam je kupa a úly jinde.
Mraveniště na pasekách likviduje těžba dřeva, jak po tom tahají dřevo. Jakmile se začnou vyhýbat úlům, přežívají okolo i kopy.
Ale beru to tak, že mravenci hlídají a pomáhají producentům, takže je to potvrzení dobrého místa.

Od teďka je uvidím všude na podložkách uklízet, až tam bude černo, včely ale sedí výš v plodišti a tam si to normálně uhlídají.
A za 2 -3 týdny budou na větvích.